Hádej

Hádej (píseň k pohádce Dvanáct měsíčků)

 

Měsíc na nebeskou báň

rozehnal svá hvězdná stáda,

do morku kostí se mráz vkrádá.

 

Kabátkem rozedraným

táhne ti na holá záda.

Vše, čím si projdem, se v nás střádá.

 

Derem se přes bodláčí,

kráčíme neznámo kam.

Co spasit může tě? Pro co jsme na světě?

Já se tě, člověče, ptám:

 

Co i únor změní v máj?

Za čím šel bys světa kraj?

Dnem i tmou? Víš, po čem toužíš?

Hádej, po čem jen?

 

Jaká síla hýbá vším?

Co i hory přenáší?

Co je lék? Čím vše se léčí?

Vždyť víš, přeci jen láskou.

 

Publikováno 14. 12. 2012

zpěv: Ondřej Ruml
hudba: Ondřej Brzobohatý
text: Martin Hrubý
nahrál: Ondřej Brzobohatý a Epoque symphony orchestra

© Martin Hrubý, Appmine 2016