Vlčí píseň

Opozdilci jdou se ještě dopít,

ani jsem se po nich neohlíd.

Já této noci pil jsem z vlčí stopy

a do svítání nebudu mít klid.

 

Za okamžik naráz vyberu si

všechny dluhy včetně úroků.

Já žádnou mocí v sobě nezadusím

vlky odhodlané k útoku.

 

Této noci

na lebce mi vzteky rupnul šev.

Mí šedí vlci

chytli stopu, ucítili krev.

 

Rány někdy nedají se zašít

a otevřené nedají se snést.

Mí vlci, vždy tak rozvážní a plaší,

dnes vycenili zuby podél cest.

 

Ti dosud byli ukrytí jen v lesích

a snažili se nebýt na očích.

Já této noci poprvé se děsím,

jak krvelační jsou, když útočí.

 

Této noci

na lebce mi vzteky rupnul šev.

Mí šedí vlci

chytli stopu, ucítili krev.

 

Celé roky v bludnejch kruzích plynou

k jediné vteřině – té nejtěžší.

A ta buď promění vše osudovou silou,

nebo zabije tě bez řečí.

 

Úplněk mi zčernal, už se blíží

ta mocná chvíle – kulka nebo šém.

Já vlčí stopy nenávratně zkřížil

a za okamžik budu vědět vše.

 

Této noci

na lebce mi vzteky rupnul šev.

Mí šedí vlci

chytli stopu, ucítili krev.

 

(hudba: Martin Hrubý / text: Vojtěch Probst, Martin Hrubý)

© Martin Hrubý, Appmine 2016