Kapela Bůhví oslnila v klubu Popocafépetl

Samantha, Zobrazit na původním zdroji

Kapela Bůhví oslnila v klubu Popocafépetl

Na skok na Kubě s duší domorodce, který se snaží utéci k lepším zítřkům, chvíli v Afghánistánu za žhavé letní noci pod spalujícím pohledem krásné Laily, okamžik v opuštěném domě plném vzpomínek na smích, kterého byl kdysi plný..na všechna tahle místa přenesla své posluchače kapela Bůhví v music baru Popocafépetl.
Zaškatulkovat tuhle kapelu je věcí poněkud obtížnou. Sami si proto vytvořili vlastní šuplík, do kterého se řadí zatím pouze tento kvintet mladých a nadějných muzikantů, se štítkem czech world music.

V jeden májový pátek se den před prvním zmrzlým mužem na pražském Újezdě music bar Popocafépetl rozezněl všemi možnými světovými rytmy. V prostorách velmi stylových, leč poněkud stísněných, a to hlavně díky malému prostoru pro stojící posluchače, se o bezmála tříhodinovou show postaral Martin Hrubý (zpěv, kytara), Ondřej Brzobohatý (zpěv, klávesy), Mikoláš Nop (bicí), Ulf Gjerdingen (basová kytara) a menší změnu ve složení zastoupil Matouš Kobylka (saxofon) místo tradiční trumpety v podání Karla Pičmana.

Pětice potěšila své publikum, které se skládalo především z dam mladších ročníků, jak staršími, krásnými a osvědčenými songy z desky Akt, tak se rovněž ucho posluchačovo mohlo nechat vábit rytmy z nově připravované desky Hodina, kterou už můžeme spatřit na obzoru českého hudebního nebe.

Členům kapely se nesmí upřít profesionalita nejen v kompaktním hudebním projevu, ale také v jejich skvěle padnoucí improvizaci, instrumentálních sólech a entuziasmu ze všeho, čím je jejich um naplňuje – cizokrajné bádání po vášnivých rytmech, prostá radost ze splněného snu a rovněž z toho, že noty a slova loudivší se z jejich instrumentů a úst, se líbí a jen Bůh ví, do jakých výšin a dálek se tato kapela v budoucnu ještě vydá.

© Martin Hrubý, Appmine 2016