Východy slunce jsou podobny
volnému kroku dromedárů
A tak mne míjejí i moje dny
bez velkých směn a darů
S bednami plnými zrcátek
kráčejí po okenní římse
Co mi však přinesou nazpátek
to nikdy nedovím se
Putují v ohromné přesile
krajem co horečnatě stůně
Já zůstal pěšákem bez cíle
písečné zrnko v duně
Východy slunce jsou podobny
volnému kroku dromedárů
A tak mne míjejí i moje dny
bez velkých směn a darů
Slunce už znuděně zapadá
do klína nehostinným zemím
Vůle je hlubinná záhada
které já nerozumím
Jednou však přeci jen vyrazím
možná že nazítří hned zrána
udělá konec mým nesnázím
ta pravá karavana
Východy slunce jsou podobny
korábům na písečných mořích
A tak nás míjejí i naše dny
dokud nás nepokoří
Hudba: Martin Hrubý / Text: Vojtěch Probst