Měsíc na nebeskou báň
rozehnal svá hvězdná stáda,
do morku kostí se mráz vkrádá.
Kabátkem rozedraným
táhne ti na holá záda.
Vše, čím si projdem, se v nás střádá.
Derem se přes bodláčí,
kráčíme neznámo kam.
Co spasit může tě? Pro co jsme na světě?
Já se tě, člověče, ptám:
Co i únor změní v máj?
Za čím šel bys světa kraj?
Dnem i tmou? Víš, po čem toužíš?
Hádej, po čem jen?
Jaká síla hýbá vším?
Co i hory přenáší?
Co je lék? Čím vše se léčí?
Vždyť víš, přeci jen láskou.
Publikováno 14. 12. 2012
zpěv: Ondřej Ruml
hudba: Ondřej Brzobohatý
text: Martin Hrubý
nahrál: Ondřej Brzobohatý a Epoque symphony orchestra