Žiju si na vysoký noze
svý barový židle
a po lejtku ji hladím
dírou na chodidle.
Je to těžký, najít pramen
mý finanční krize.
Jak dopiju, tak větší
žízeň dostaví se.
Radil mi i notář
už brát to tak ňák s klidem.
A ocenil i přesně,
co tu po mně zbyde.
Játra klidně mohou obstát,
buď, synku, beze strachu,
za základní kámen
galerie krachu.
Já u pramene jsem…
Já u pramene jsem a žízní hynu.
(hudba: Martin Hrubý / text: Vojtěch Probst, Martin Hrubý)