Eliška

Je cudná jako jeptiška a jmenuje se Eliška.

Už napsal jsem jí čtyři knížky – jsem prostě blázen do Elišky.

Mé básničky už na výšce vždy patřily jen Elišce.

“Chci bagatelu, a ne knížku!” …Nazval jsem ji: Pro Elišku.

A v každém snu ji pod bříško líbám a šeptám: Eliško!

O princezně Pampelišce, i to jsem napsal o Elišce.

Ó, být tak Janem Žižkou! Mít odvahu, jdu za Eliškou

 

…a něžně obejmu ji a pak ji vyskloňuji!