Světla lížou keře a trávy,
tu a tam blejsknou se oči.
Mě vede tenká bílá čára,
buď je minu, nebo mi do cesty skočí.
Spal bych a přitom
mám namířeno do daleka.
Silnice k nedohlednu uhání,
já se jen vezu a na úsvit čekám.
Z deště a špíny mapa na předním skle
mě vede místy, kde žijí lvi,
a já se bojím toho, co se v každé příští chvíli
může vynořit z tmy.
Dva páry nul už dlouho
blikají v rytmu se stěrači.
Už každou chvíli musí přijít svítání,
až rozední se, plyn až k podlaze stlačím.
Za tmy mám strach, že zklamu,
že spánek zahnat nedovedu.
Teď bych snad podepsal i přiznání,
že nevím odkud ani kam přesně jedu.
Z deště a špíny mapa na předním skle
mě vede místy, kde žijí lvi,
a já se bojím toho, co se v každé příští chvíli
může vynořit z tmy.
Dva páry kol už dlouho
ze všech sil držím na silnici.
Jsem asi další z mnoha bloudících
na cestě nocí.
(hudba: Martin Hrubý / text: Vojtěch Probst, Martin Hrubý)