Když se mi v roce 2008 rozpadla kapela Bůhví, začal jsem si hledat kapelu novou. A kdo hledá, ten najde. Když se mi v roce 2024 kapela Bůhví po letech sešla ke vzpomínkovému koncertu a začaly se plánovat koncerty další, začal jsem přemýšlet, jak budu své nové kapele říkat. A kdo přemýšlí…
Je to ten typ muzikanta, který si píše texty i melodie a pak je osobně interpretuje. Ke všemu je sám sobě i korepetitorem – doprovází se na hudební nástroj, konkrétně na kytaru. Jedním slovem „písničkář“, anglicky „singer-songwriter“. Martin zpívá však výhradně česky, neboť touží po poezii. A dostat do písně poezii je v rodném jazyce těžké, ale možné. V cizím téměř nemožné. Patříte-li též k té hrstce hledačů životní poezie, zaposlouchejte se do jeho tvorby. Možná v ní nějakou objevíte.
Zpívá odjakživa a perfektně to umí. Navíc je kluk fešák a velký skromný sympaťák bez hvězdných manýrů. To, že jste ho viděli v televizi mezi finalisty SuperStar, pro něj vůbec není důležité. Neusnul na vavřínech, jak se říká. Snaží se neustále zdokonalovat své dovednosti a množit zkušenosti. A přitom má obojího na svůj věk už teď habaděj.
Narodil se ve Vrchlabí v roce 1988. Od té doby čeká, až mu naroste knír. Čekání si krátí v posilovně. Velký knír vyžaduje velká ramena. Obojí už je na spadnutí. Jeho vzorem je Giorgio Moroder a komisař Schimanski. Kdyby nedělal muziku, dělal by šéfa bezpečnostní agentury. Naštěstí dělá muziku.
Má dvě konzervatoře a léta praxe. Muzikant z povolání, člen hudebního souboru pražského Divadla v Dlouhé a skupin Žáha, Ogari atd. Absolvent brněnské státní a pražské Ježkovy konzervatoře obor bicí nástroje, rodák z moravské Svitávky. Jeho dospívání ovlivnilo hudební rodinné zázemí a spousta vlivů jako dechovka, taneční i symfonické orchestry, beatové a metalové kapely. Repliky všech postav ze všech Cimrmanových her recituje zpaměti.
Lední hokej proti němu určitě hrát nikdy nebudeme. Raději s ním budeme hrát v kapele.
Patří k muzikantským oporám své jazzové generace. Té, které také někdo přezdívá „generace Jazz Docku“. Ovšem jeho vybavení i styl škatulku “jazz” přesahuje do všech stran. Ideální vstupní branou do Šimkova světa může být jeho výborné autorské album Electric Madness, které vyšlo v roce 2018. Hlavní kapela, ve které působí, je mé oblíbené uskupení MUFF. Kromě pódia byste ho mohli zahlédnout na silničním bicyklu, ale to pouze ve velké rychlosti.
Čtěte o něm víc na jeho webu