Lucerna v moři

V neznámym moři
zbarvenym nocí do černa
proti nebi hoří
pouliční lucerna.

K večeru a k ránu
připluje lampář v pramici.
Vprostřed oceánu
rozsvěcí a zháší ji,
rozsvěcí či zháší ji.

Mám rád zbytečný tajemný věci
s jistou snovou noblesou.
Vím o nich jen já, a přeci
nepopiratelně jsou.

Mraky se ženou,
plamen se snaží mihotat
nocí rozšklebenou
jako maják života.

Temně bouří v dáli,
vesla jsou jako z olova.
Mozoly mě pálí,
přesto znovu připlouvám.
Ráno večer připlouvám.

Mám rád zbytečný tajemný věci
s jistou snovou noblesou.
Vím o nich jen já, a přeci
nepopiratelně jsou.

(hudba Martin Hrubý / text Vojtěch Probst)