Trou-troufl bych se posadit k vám,
já jsem Jára, madam, rukulíbám.
Chví-chvíli jsem si na baru zdřím
a teď kou-koukám, s kým si pohovořím.
A ona: „Mlč, anebo vynechej zbytečná slova!“
Pó-po-pohromadě všech pět mám,
pou-po-pouze lehce zadrhávám.
Jen-jen taková rychlosondáž:
Bé-be-bejby, zvu tě, co si dáš?
A ona: „Gin, jestli vynecháš zbytečná slova.“
Byla to scéna jako z reklamy, čekal jsem nějaký klišé.
Ona se usmála a řekla mi přesně to, co jsem chtěl slyšet:
„Nepočítej s vážnou známostí, to jediný, co tady hrozí,
je nevýznamná ztráta věrnosti. Pojďme si užívat jak bozi.“
Pojďme si užívat… Ó, jak bozi!
A já bá-bál se řečí o počasí,
sámo-samozřejmě souhlasím!
Cí-cítím, že jsme skvělej pár,
dáme šáňo, sníh a kaviár?
A ona: Fajn, ale vynecháš zbytečná slova!
Moje máma má po krk mejch avantýr,
takže pů-pu-půjdem k tobě na kvartýr.
Jo, to zní jak plán, klidně můžeme jít,
ale má to čas. Až se ti bude chtít…
A ona: Hned, jestli vynecháš zbytečná slova.
Byla to scéna jako z reklamy, čekal jsem nějaký klišé.
Ona se usmála a řekla mi přesně to, co jsem chtěl slyšet:
„Nepočítej s vážnou známostí, to jediný, co tady hrozí,
je nevýznamná ztráta věrnosti. Pojďme si užívat jak bozi.“
Pojďme si užívat… Ó, jak bozi!
(hudba a text Martin Hrubý)