Klárko, jó, s tebou by mě bavil svět. Vzal bych tě do hor na výlet, já na běžkách jsem král.  

Já nadzved kámen noci, ten lesklej hmyzí kryt, a zkouším jednu svinku do svejch dlaní polapit. S tou, co mhouří oči

Panenko Marie, když včera na pouti na mě se zadíval, kníry si nakroutil – hádej, na co jsem v tu

Světla lížou keře a trávy, tu a tam blejsknou se oči. Mě vede tenká bílá čára, buď je minu, nebo

Opozdilci jdou se ještě dopít, ani jsem se po nich neohlíd. Já této noci pil jsem z vlčí stopy a do

Ten večer slunce zašlo dřív, vzduch před bouří zhoust a v ulici vítr nadzvedal prach. Tvůj dech byl horký, na srdce

Končila se slavná perestrojka a novej svět se pro nás všechny rodil. Tou dobou na škole se sešla naše trojka,

Východy slunce jsou podobny volnému kroku dromedárů A tak mne míjejí i moje dny bez velkých směn a darů S

Měsíc už zakřičel o pomoc blejsknul se jak černej opál V barech se svítilo celou noc abych tě našel a